Proč jsme nejlepší na světě v přenosu covidu?
Už jste se nad tím zamysleli? Proč zrovna Češi, takový malý nárůdek uprostřed Evropy, šikovný a muzikantský (Co Čech to muzikant!), má zdaleka největší přírůstky infikovaných covidem! Že by to byla náhoda? Skoro 18 tisíc denně, to nemá nikdo! Co to o nás vypovídá? Jak si to vysvětlit? Podle toho, co se na nás valí z médií, všechno je zavřené, děti doma, školy, divadla, kina, stadiony, bazény, sjezdovky, knihovny, dokonce i galerie, kde ani tak nikdo nebyl, všechno zavřené. Lidé venku v rouškách. Zdravotníci v pohotovosti, nemocnice plné nemocných covidem. Vláda maká, sám premiér se pustil do očkování. Proč to nefunguje zrovna tady v Čechách?
Jako bych to už odněkud znal. Podle strany a vlády to už tady jeden čas bylo taky všechno výborné, historie jasná, přítomnost radostná a budoucnost ještě lepší. Ve skutečnosti to ale bylo docela jinak. Nakonec nebyl ani ten toaletní papír. A všichni jsme s tím nějak vyšli. Něco jiného se říkalo a něco jiného dělalo. Dokonce jsme chodili s mávátky do prvomájových průvodů. Všichni. Skoro. Ale skoro všichni k volbám i když žádá volba to vlastně nebyla. Celý svět obdivoval našeho Švejka, který už za císaře pána dokázal prošvejkovat celou válku.
Naší vládě jsme nevěřili ani nos mezi očima. Odejít a přenechat vládu schopnějším nedokázali, zvolit jiné nešlo, tak co jsme mohli dělat než to prošvejkovat? Dnes se zdá, že volby jsou skutečné, že tady už nevládne státostrana, média vypadají, že jsou svobodná. Ale je to tak? Když v čele vlády stojí člověk, kterému nelze věřit ani „Čau lidi“? Celá Evropa a půlka naší země ví, že je v těžkém konfliktu zájmu, ale on to popírá? V zemi, kde lze otrávit celou řeku kyanidem a nedozvědět se o tom, kdo to udělal jen proto, že ve hře je taky jeden podnik pana premiéra?
Ne, nehodlám to svádět jen na pana premiéra, to je příliš snadný terč. Ale je jen jedním z řady politiků, kteří nás zavedli znovu do slepé uličky. Tam, kde to už důvěrně známe. Kde je jasné, že se musíme obejít bez vlády, které nelze věřit. Že si nakonec budeme muset roušky ušít sami. Teď to vypadá, že si budeme muset i očkování sehnat sami, pokud se ovšem nerozhodneme věřit některé z mnoha fám o tom, jak je očkování škodlivé. Navzdory velkohubé kampani (skutečná kampaň vlastně neexistuje), jak je všechno připravené a očkování jede všude. Ve srovnání s ostatními zeměmi, kde to už opravdu jede ve velkém, se ukazuje, jaké amatéry máme v čele státu. S touhle taktikou budeme jen první dávku aplikovat několik let. A pak ještě tu druhou. A to ještě víc, než polovina lidí bude raději věřit těm neuvěřitelným konspiračním teoriím, než by se svěřili do rukou odborníků. Vsaďte se, že i ti budou mávat lejstrem, že jsou očkovaní, ačkoli žádné očkování neprodělali. Že ne? Ale to už dávno existuje. Matky, které se bojí nechat naočkovat své děti, protože se někde doslechly, že je to škodlivé, ale přitom chtějí děti dát co nejdříve do školky, tu a tam takové potvrzení mají. Od lékaře.
Nechci být škarohlíd, ale obávám se, že celé to naše navyklé švejkování (něco jiného říkat a něco jiného dělat), které nám snad pomáhalo překonávat nepříjemnosti Rakousko-Uherska, válku po zabrání země Němci, bezmoc za bolševického puče i devastaci společnosti po okupaci Rusy, se nám teď zatraceně nevyplatí při obsazení Země coronavirem. Chodit v roušce, tam kde se vlastně ani nakazit nemůžeme, tedy venku, aby se neřeklo, ale hned si ji sundat uvnitř, při setkání se známými, v rodinách a na utajených mejdanech s přáteli, aby úřady nevěděly, to je opravdu podivná pomsta nedůvěryhodné vládě. Aby byl vzorec úplný, ještě je samozřejmě znovu zvolíme. Protože tak jsme to dělali celá léta. Čím větší pitomec stát vede, tím my všichni jsme větší borci. Je snadné být dnes slušnější, než je náš prezident nebo jasnozřivější, než je předseda vlády. Tentokrát naše, snad už geneticky předávaná strategie odporu k moci, má jediný výsledek: jsme první na světě v rychlosti předávání covidu.
MUDr. Vladislav Chvála (Eurozprávy