1 ilustrační foto: z 21.psychosomatické konference v Liberci 2026

Vladislav Chvála: Je psychosomatika hlavně etika?

Z tohoto čísla Psychosomu by se mohlo zdát, že etické otázky jsou v popředí zájmu psychosomaticky orientovaných zdravotníků. Už jsem někde vzpomínal na celostátní kongres gynekologie a porodnictví, při jehož přípravě MUDr. Pavel Čepický prosazoval téma psychosomatiky. Jeden ze slovutných profesorů prý reagoval instinktivně: „Hlavně aby to nebyla nějaká etika!“ Dnešní číslo Psychosomu by mu dalo za pravdu: Nemáme nic v rubrice „Pro dobrou praxi“, ani „Výzkum“ či „Teorie“, ale etiky se týká tak či onak většina příspěvků. A to ještě chybí dva texty, které autor po recenzním řízení nestihl dodat do uzávěrky, takže téma bude nejspíš pokračovat i v čísle příštím.

Etická dilemata a rizika se už netýkají jen nás lékařů, ale jak dokládá výzkumná studie kolegů z Brown univerzity, také stroje Chat GPT. Možná bude třeba nalézt nový pojem pro tuto verzi etického chování, protože nejde o chování a případné selhání jednotlivce, ale křemíkových obvodů kdesi v datovém centru. Takže navrhuji silikonetika. Při vzpomínce na citovaný výkřik pana profesora nás může napadnout, zda etiku nepokládají někteří kolegové za brzdu ve své bohulibé práci. Ukazuje na to bez obalu Radkin Honzák ve svém příspěvku „Jak Epstein zneužil lékařskou prestiž jako zbraň“. Zdá se, že všeobecný rozvrat v politice a ve společnosti může proniknout i do medicíny. Ostatně uvidíme, kam až se posune hranice i. v. f., když už se zdá, že nebude třeba shánět se po otci dítěte, protože k čemu otec, když stačí spermie? Každé rozšíření služeb v i. v. f. bude zvyšovat příjmy premiérových reprodukčních center, která ovšem nespadají do svěřeneckých fondů, jestli se nepletu. I zde by bylo dobré nezmiňovat etiku, abychom se nedostali do problémů. Psychosom měl už jednou předběžným soudním rozhodnutím zákaz vydání, a soudní dohra téhle bezprecedentní individuální akce stále není u konce.

A teď se ukáže, že citovaný nejmenovaný profesor porodnictví měl oprávněné obavy, kdyby zjistil, že se hlavní text v rubrice Etika týká kojení a společenské atmosféry kolem něj. Autorka si klade otázku, zda je etické nutit matku, která trpí syndromem Dysphoric Milk Ejection Reflex (D-MER), kojit. D-MER má představovat specifickou poruchu spojenou s kojením, při níž ženy opakovaně zažívají krátkodobé epizody výrazně negativního emočního ladění, často až depresivního charakteru. Autorka nezaměřuje svou pozornost na stav společnosti a psychologii ženy vyrůstající ve výkonové společnosti, což by snad i mohlo kolidovat s instinktivním fungováním přirozeného kojení a s jeho prožíváním, ale klade si otázku, zda je etické tyto matky traumatizovat informacemi o důležitosti kojení pro vývoj dětí. Článek toto dilema analyzuje z perspektivy deontologické, utilitaristické, etiky ctností a samostatně i etiky péče. Můžeme rozšířit v tomto smyslu úvahu o etice boje proti obezitě, závislosti nebo zdravého životního stylu? To nevím. Ale určitě si můžeme na těchto tématech alespoň pocvičit svůj vztah k etice.

Když už je řeč o závislosti, pozoruhodná úvaha o závislosti a lásce z pera Jana Šikla je čtení vhodné pro čas odpočinku v letním čase, který si, jak doufáme, čtenáři našeho média dopřávají, protože vědí, že je to dobré. A pokud ne, nemá smysl se do čtení textu nazvaného Láska a závislost ani pouštět, protože to nejde promýšlet v běhu a spěchu. Podobně je to s diskusí o kritice psychoanalýzy. Takže letní číslo?

Novinkou tohoto čísla je rubrika Vzdělávání. Ne že by nemělo potenciál vzdělávání vše, co zde publikujeme, ale záměrem nové rubriky je uveřejňovat postupně přednášky expertů z kurzu Základní psychosomatické péče IPVZ. Není vůbec snadné texty z přednášejících dostat, ale doufám, že stále platí výrok pronesený prý na hoře Tábor: „Tak začněme“ (i když nemáme zdaleka jídlo pro všechny).

A protože se vydání čísla zpozdilo a vychází až po 21. psychosomatické konferenci v Liberci, přidáváme aktuální zprávy právě z tohoto tradičního setkání. Atmosféru přibližují nejen fotografie rámující jednotlivé rubriky, ale i malá anketa sebraná mezi účastníky. Je obyčejem, že Psychosom uveřejňuje souhrny přednášek a workshopů z konference. Byly časy, kdy byl Psychosom také sborníkem této konference. Podívejte, jak pestrý byl letošní program!  Psychosomatika, soudě podle skvělé atmosféry tradičního setkání, se rozvíjí navzdory trvajícím překážkám. Je to sice boj s větrnými mlýny, a ten se sice nedá vyhrát, ale otužuje a zvyšuje odolnost, jak jsme se shodli s doc. Koubovou, která vzbudila s tématem resilience velký zájem na 21.konferenci. Na závěr konference přednesl svůj referát MUDr. Jaromír Kabát, Dr.Cs. na téma umělé inteligence. Klade si otázku, jak dalece její zřejmě už nezastavitelná progrese ovlivní naši praxi. Korespondence jeho úvah s editorskou prací Psychosomu je pozoruhodná a jistě ne nahodilá. V rubrice Věda krátce jsou citovány hned dva výzkumy zaměřené na AI. Přejeme za redakci ať naberete přes léto síly. V.Ch.