Léčba chronických pacientů nevědomky somatizujících nejrůznější emoční vlivy je ve všech oborech medicíny svízelná. Jejich situaci neusnadňuje ani technologický rozvoj diagnostických přístrojů ani farmakologický výzkum. Obtíže s těmito pacienty vedou naštěstí také k rozvoji medicínského myšlení. Psychosomatické úvahy jsou spojeny s takovými jmény jako S. Freud, W. Reich, C. G. Jung, G. Adler, F. Alexander a H. F. Dunbarová a s mnoha dalšími. Zatímco psychoanalýza a od ní odvozené směry psychoterapie věnovaly pozornost především psychice individua, hnutí rodinné terapie se od samého začátku zabývá dynamikou symptomů v kontextu rodinného systému pod vlivem oborů jako je kybernetika, synergetika, sociologie, antropologie, sémiotika, psychologie a dalších. Systemická terapie je oprávněně v centru pozornosti nového zájmu o psychosomatickou problematiku, jak dokládá klasik německé psychosomatiky Thore von Uexküll v posledním vydání rozsáhlé monografie Psychosomatische Medizine (2003) a v nedávné době vydání učebnice Základní léčba psychosomatických poruch německých autorů Tress, Krusse a Ott v Portálu (2008).
Tým Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci se od poloviny osmdesátých let zabývá léčením psychosomatických poruch. Vznikl zde účinný systém ambulantní léčby v podmínkách našeho zdravotnictví díky kombinaci rodinné terapie, individuální i skupinové psychoterapie s tělovými technikami. Pracoviště staví na tradici rodinné terapie od strukturální přes strategickou k systemické terapii, velkého rozvoje zde doznala především narativní terapie s externalizací Davida Epstona a Michaela Whitea, tak, jak ji sem přenesl Torben Marner, dánský psychiatr. Středisko komplexní terapie existuje v síti smluvních zařízení zdravotních pojišťoven téměř dvacátý rok a ošetřuje kolem 1000 nových případů ročně.
Na půdě tohoto pracoviště jsme připravili v roce 1997 komplexní čtyřletý trénink, který v r. 2000 úspěšně ukončilo 31 kolegů a kolegyň, v jeho druhém běhu (v letech 2000-2004) dalších 32 kolegů a dalších 37 absolvovalo v letech 2004-2008 třetí běh. Výcvik byl akreditován pro pracovníky ve zdravotnictví společnou komisí ČPS, PS ČLS J.E.P, AKP a IPVZ. Obsahuje všechny nezbytné složky, teorii, sebezkušenost, praktické dovednosti a následnou supervizi s perspektivou získat certifikát rodinného terapeuta SOFT. Po splnění dalších náležitostí umožňuje složit zkoušku z funkční specializace v systematické psychoterapii v IPVZ (doškolovacím institutu pracovníků ve zdravotnictví) lékařům i klinickým psychologům. Systém základní psychosomatické péče tak jak je zaveden již od r. 1984 v německých spolkových zemích není u nás stále k dispozici, snažíme s v té věci stále jednat; řada lékařů zkušenosti z tohoto výcviku využívá v rámci své stávající praxe ať už praktického lékaře nebo specialisty ve svůj prospěch, především však k užitku svých pacientů. Schopnost vhledu do psychosociálních souvislostí nemocí je nezastupitelnou dovedností lékaře, který se setkává ve své praxi s psychosomatickými pacienty. A tomu se lze v našem výcviku naučit.
Už
čtvrtý běh výcviku těží ze zkušeností, které náš tým získal v minulých letech. Výuka teorie a dovedností
rodinné systemické terapie se zde snoubí se sebezkušeností v malých výcvikových skupinách, kde je umožněno adeptům rodinné systemické terapie reflektovat a zpracovávat změny v osobním životě, skrze které zrají jako osobnosti. Přesvědčili jsme se, že nezbytná proměna budoucího rodinného terapeuta probíhá při nabývání zkušeností a znalostí o intrapsychických a interakčních procesech v rodinných systémech bezpečněji a stabilněji, než když zůstane jeho vývoj bez reflexe. To se pak promítá do kvality profesionální práce s pacienty a jejich rodinami,
která je ukotvena v reálném sebevědomí o vlastních hranicích a možnostech.
Autoři
výcviku
V Liberci 23.8.2008