Zápis z jednání pracovní skupiny pro základní psychosomatickou péči 31.3.2009

Přítomní: MUDr. V. Chvála (sexuologie, psychosomatika, vedoucí týmu), MUDr. Ondřej Masner (praktický lékař), Mgr. Jana Týkalová (FBLR), MUDr. Jan Kredba (FBLR, psychoterapie), Doc. PhDr. Marcela Bendová, PhD. (psychologie, výuka mediků), PhDr. Pavel Roubal (psychologie, psychoterapie), MUDr. Jaromír Kabát (chirurgie, vedoucí týmu psychosomatického pracoviště), PhDr. Stanislava Dudová (psychologie, psychoterapie), PhDr. Karel Koblic (psychologie, psychoterapie, vedoucí týmu), prim. MUDr. Martin Konečný, psychiatrie, psychoterapie, vedoucí týmu), Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc. (psychoterapie, výuka etiky)

1. diskuse k výsledkům dosavadních jednání o projektu Základní psychosomatická péče:

Rekapitulace dosavadních jednání o základní psychosomatické péči ukázala, že většina jednajících stran nemá představu, čeho chceme naším projektem dosáhnout. Žádný odpor nelze zatím hodnotit jako kvalifikovaný, jde jen o nedostatek informací. Námitky jsou pochopitelné a je třeba je vysvětlovat. Všechny lze shrnout takto:

a) Základní psychoterapeutická péče (ZPP) není psychoterapie, ani ji nemůže suplovat

b) ZPP není totožná ani s běžným lékařským rozhovorem, který je součástí každého klinického vyšetření a také nevybavuje somatického lékaře psychiatrickou erudicí

c) Záměrem projektu není „vyvedení“ psychoterapeutických technik z oboru psychiatrie nebo klinické psychologie do řad odborných lékařů a praktiků; naopak přivede nepochybně více indikovaných pacientů do péče psychoterapeutů ať z řad psychologů nebo psychiatrů

d) Projekt ZPP míří do oblasti ambulantního segmentu, protože v nemocnicích je péče organizována i hrazena jinak. Proto nijak nebude zasahovat do současné praxe tzv. liaison consultation psychiatry, pokud je ještě někde péče o psychosomatické případy na nemocničních lůžkách takto organizována

e) Cílem ZPP je zvýšit erudici ambulantních lékařů somatických oborů v oblasti psycho-sociálních aspektů stonání jako součásti bio-psycho-sociálního modelu nemoci

f) K tomu je nutné zřídit postgraduální vzdělávání na úrovni funkční specializace (podobně, jako je nyní funkční specializace z psychoterapie) s vlastní náplní a zkouškou IPVZ

g) Aby mohla být tato služba lékaři různých oborů poskytována, je třeba prosadit úhradu za čas, který musí lékaři pacientovi věnovat

h) Možnost vykazovat takové kódy bude mít jasně definovaná skupina lékařů s funkční specializací „základní psychosomatická péče“

i) Funkční specializaci v ZPP by bylo vhodné vyjednat nejprve s nejpotřebnější skupinou- praktickými lékaři a lékaři pro děti a dorost, u kterých zůstává největší množství komplikovaných chronicky stonajících pacientů, na které se ZPP zaměřuje. Pro všechny další odbornosti může zůstat systém ZPP otevřený podle toho, jak budou lékaři těchto specializací ochotni se vzdělávání v oblasti ZPP zúčastnit a jak si na vedení svých odborných společností zavedení funkční specializace v ZPP prosadí. Už dnes je vidět aktivitu v oboru FBLR nebo dermato-venerologie. Velmi žádoucí je ovlivnit lékaře v ženském lékařství, neurologii, urologii, kardiologii a v dalších interních disciplínách, především v gastro-enterologii a v imunologii.

j) Současně s prosazováním ZPP v postgraduálním vzdělávání ambulantních lékařů se rozvíjí vzdělávání v lékařské psychologii a psychosomatice na lékařských fakultách. Obě aktivity lze vzájemně koordinovat.

2. diskuse k obsahu základní psychosomatické péče

V pracovní skupině panuje shoda v tom, že náplň funkční specializace je možné vměstnat do výukového programu o 80 hodinách. (Psychiatrům na výboru PS to připadalo málo, dr.Lankové, která má na starost vzdělávání PL v psychiatrické problematice, to připadalo moc.) Vzdělávání obsahuje 3 integrální části v tomto minimálním rozsahu:

a. teorii psychosomatických onemocnění a somatoformní poruchy (min. 20 hodin)

b. nácvik dovedností – vedení rozhovoru zaměřeným na psycho-sociální oblast (30 hodin)

c. reflexe terapeutického vztahu v balintovsky vedených skupinách (30 hodin)

Je žádoucí, aby se na obsahu vzdělávání podíleli odborníci těch oborů, které by byly ochotny integrovat základní psychosomatickou péči (třeba za SVL ČLS JEP MUDr. Lanková), ale kurz by neměl ztratit nic podstatného ze zamýšleného projektu ZPP. Pod určitou hranici jít nelze. Kurz bude probíhat už od podzimu 2009 pod katedrou psychiatrie IPVZ jako tříletý pokračující (doc.MUDr.Jiří Beran)

3. konstrukce výkonů základní psychosomatické péče

Pracovní skupina se shodla na potřebě 3 kódů pro základní psychosomatickou péči:

a) indikační rozhovor ZPP: 20 minut, max. 2x za rok na 1 r.č.

b) edukační rozhovor ZPP: 15 minut, max. 6x za rok na 1 r.č.

c) mezioborový seminář v ZPP: 30 minut, max.2x za rok na 1 r.č., kóduje každý zúčastněný odborník, lékař, klinický psycholog nebo odborník v rehabilitaci

Konstrukce kódu a hodnota výkonu bude provedena podle metodiky MZd. a Ministerstva financí, a bude konzultována s p.Pokorným a dr.Frnkou, případně dr.Kaplanem na MZd.

Předpokládané vyvolané objemy úhrad za nové kódy:

Vycházíme-li ze skutečnosti, že o psychosomatickou problematiku se dlouhodobě zajímá kolem 300 osob ze zdravotnictví a asi polovina z nich jsou lékaři různých oborů včetně praktických lékařů, že v současnosti existuje u nás na 30 držitelů certifikátu o vzdělávání v psychosomatice IPVZ (tj.dosavadní forma vzdělávání přesahující náplň ZPP), můžeme dovodit, že si o funkční specializaci v ZPP požádají cca 100-150 lékařů. Toto číslo může časem pomalu narůstat podle zájmu lékařů i veřejnosti. Existuje-li v ordinacích praktických lékařů kolem 20-25% pacientů, kteří potřebují lege artis ošetřování s ohledem na bio-psycho-sociální model nemoci, tedy nikoli pouze somatické vyšetření, ale také rozhovor k získání psycho-sociálních informací, na které se vzdělávání v ZPP soustředí, můžeme odhadnout, o kolik se zvýší úhrada v ordinacích lékařů s funkční specializací ZPP. Podle naší zkušenosti jen asi třetina až polovina těchto pacientů je přístupná rozhovoru o širších souvislostech své nemoci. Můžeme tedy vycházet z odhadu, že asi jen u 10% pacientů těchto ordinací dojde přechodně k nárůstu platby a to maximálně o cenu 3 hodin a 10 minut práce lékaře na jednoho z nich za rok. Cílem však není zvýšení plateb a limitů pro ordinace těchto lékařů; v konečném důsledku dojde ke snížení plateb, protože tito pacienti díky novému typu ošetřování mají nižší počet návštěv u lékaře. (Praktičtí lékaři, kteří již byli vyškoleni v tomto způsobu práce, hlásí, že mají jen 75% nákladů proti nákladům na ordinace ostatních kolegů. (MUDr.Marie Průchová, MUDr.Pavel Pohořský)

4. diskuse o dalších krocích ve věci ZPP

Pracovní skupina navrhuje pokračovat v prosazování Základní psychosomatické péče jako funkční specializace z pozice psychosomatické sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Navrhnout projekt a Společnosti všeobecného lékařství (Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.) a Společnosti praktických dětských lékařů (MUDr. Cabrnochová Hana) a České pediatrické společnosti (prof. MUDr. Janda Jan, CSc. ) a České společnosti dorostového lékařství (Doc. MUDr. Hamanová Jana CSc.). K tomu je třeba těchto kroků:

1. Kontaktovat výbory navrhovaných odborných společností a požádat je o spolupráci

2. Informovat výbor Psychiatrické společnosti

3. Připravit program kurzu Základní psychosomatické péče IPVZ ve spolupráci s doc.Beranem a doc.Krejčířovou

4. Navrhnout tři kódy výkonů podle metodiky MZd. a konzultovat je s výborem Psychiatrické společnosti, dr.Koblicem, p.Pokorným a dr.Frnkou, případně dr.Kaplanem

5. Podat navržené kódy na MZd.

6. Kampaň mezi lékaři, kteří již tuto činnost vykonávají

7. Jednat s pojišťovnami o uznání funkční specializace

Zápis po připomínkách.

V Liberci MUDr. Vladislav Chvála

Jste naším Hit Counter návštěvníkem

Pošlete e-mail na adresu chvala@sktlib.cz s dotazy či komentáři k této webové stránce. Pokud Vám nefunguje správně, uveďte typ prohlížeče a rozlišení obrazovky. Copyright © 2005 Institut rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci,o.p.s. Poslední úpravy 29 dubna, 2012